Na začátek si dovolím varovat lidi, aby rozhodně svého psa nikterak nesvěřovali do péče občanského sdružení Místo.
Domnívám se totiž, že se jedná o lidi, kteří se nejsou schopni o svěřené psy náležitě a na dostatečné odborné úrovni postarat. Navíc v případě nejasností neváhají mlžit či.. snad nejen to ???
A o tom si právě dnes a zde něco povíme.
Vyjdeme z jejich vyjádření ke kauze Šaryk a ukážeme si, kolik je v něm nesrovnalostí a faktů svědčících o schopnostech, možnostech a (ne)odbornosti občanského sdružení Místo.
Celé jejich vyjádření je citováno na konci tohoto postu.
Nyní si zde dovolím několik dílčích citací s komentářem myslím jasně ukazujícím na podivnosti a nesrovnalosti ve vyjádření občanského sdružení Místo.
Původní majitel opakovaně tvrdil, že Šaryk byl od mala bezproblémový pes, který nikdy nikomu neublížil. I u nás se tak zpočátku choval, až na jeden menší konflikt. Tehdy vystartoval po člence sdružení, když manipulovala s granulemi, o které se v té chvíli nepřímo zajímal. Byl tedy pro nás pro všechny velký šok, když Šaryk jednoho dne napadl návštěvukterá přijela jeho a ostatní pejsky vyvenčit. Hned po tomto incidentu jsme zavolali panu R. D.
Jsem přesvědčen, že lidé provozující občanské sdružení na pomoc psům by snad měli mít základní znalosti a dovednosti v péče o zvíře a vědět, co v jakém případě dělat.
Jak je tedy možné, že členové tohoto sdružení zavolali na pomoc pana Rudolfa Desenského? O tomto člověku se přeci v odborných kruzích ví, že jeho metody jsou minimálně prazvláštní a výsledky v nejlepším případě diskutabilní. Chápu, že neznalý člověk zmasírovaný mediálními propagačními estrádami pana Rudolfa Desenského se na něj obrátí, to ano, ale že takovou chybu udělá odborník z o.s. Místo? A pokud tedy v občanském sdružení Místo nejsou odborníci, jak je možné, že se starají o spousty takzvaně potřebných zvířat? Vždyť na to zjevně nemají potřebnou odbornost.
Z hlediska naši legislativy je to samozřejmě v pořádku, z hlediska dobra pro psy, jejich i naši budoucnosti ovšem rozhodně nikoliv.
Ten velice ochotně, téměř okamžitě, sedl do auta a přijel. Po jeho příjezdu pes napadl dalšího člověka. Stalo se to poté, co byl panem D. vyzván, aby psa vyvedl z kotce a dal mu ho do auta.
Zase ukázka neodbornosti, jak je možné, že manipulovali se psem, který již dvakrát napadl a zřejmě jevil i známky agresivity způsobem, který mu umožnil napadnout znova?
Myslíte si, že je správné, aby takovíto lidé měli možnost se starat o "potřebné psy"? Co svou neznalostí způsobí příště?
Pan D. se předtím Šaryka pokusil uspat, ale použitá dávka anestetik ho pouze podráždila a Šaryk z kotce vylezl s ne zrovna milým výrazem. Chvíli vše probíhalo bez problémů, a to do doby, než se mu výše zmíněný člověk snažil připnout vodítko. V tom okamžiku Šaryk opět zaútočil, což pan D. z celkem malé vzdálenosti pouze sledoval. Ani v nejmenším se nesnažil psa strhnout a napadenému pomoci. Ten to naštěstí zvládl sám a psa uvázal. Po další dávce anestetik byl Šaryk konečně dopraven do auta a odvezen panem D.
Jak je možné, že pan Rudolf Desenský disponuje "anestetiky" a dokonce je aplikuje? Jak je tohle možné v době, kdy si bez předpisu nekoupíte ani Framykoinovou mast nebo prášek na ránu? Kdepak pan Rudolf Desenský k těmto látkám přišel ?(používá je údajně již dlouho) Kdo mů je předepsal? Nebo kdo mu je poskytnul? Na základě čeho?
A jak je možné, že lidé z občanského sdružení Místo mu toto umožnili? Takto se starají o svěřené psy?
V rozhovoru, který před odjezdem proběhl, z úst pana D. několikrát zaznělo, že každý pes, kterému se rozhodne pomoci, u něj má jistou maximální dobu „pobytu“ tři měsíce. Z naší strany několikrát zaznělo, že chceme být v co nejintenzivnějším kontaktu a vědět, jak se práce se Šarykem vyvíjí. Hned druhý den jsme dostali od pana D. odpověď na předchozí e-mail. Z této odpovědi jsme měli dojem, že pan D. Šarykovi nedává příliš velké šance na zlepšení. Pro jistotu jsme několikrát zopakovali, že v žádném případě nechceme, aby byl utracen, a v tu chvíli jsme začali shánět jiné možnosti, kam Šaryka umístit. Bohužel, na tento ani na další e-maily již pan D. nereagoval. Zkoušeli jsme ho zastihnout na mobilu, ale ani to nebylo více než týden možné. Po cca deseti dnech přišel od pana D. e-mail, ve kterém nám oznámil, že Šaryka nechal utratit. Šaryk tedy nedostal šanci ani dva týdny, natož tři měsíce, které pan D. sliboval. Nikdo jiný neměl možnost se podílet na rozhodnutí týkajícím se Šarykovy budoucnosti… Nikdo jiný s ním neměl možnost pracovat
Co k tomu dodat?
Pejsky si přehazujeme jako horké brambory aniž bychom situaci právně ošetřili a pak se snažíme házet špínu jeden na druhého.
originál vyjádření občanského sdružení místo ke kauze
originál vyjádření pana Rudolfa Desenského ke kauze
Žádné komentáře:
Okomentovat